PO STOPÁCH ALŽBĚTY BÁTHORYOVÉ

Děsivý, fascinující, nesmrtelný – to je příběh Čachtické paní.

Výstava přibližuje život nechvalně proslulé hraběnky Báthoryové a zároveň věnuje značnou pozornost místům, která jsou nějakým způsobem spojena s jejím osudem:

  • Čachtice, Beckov, Děvín, Vranov nad Toplou, Čičva, a Bytča (Slovensko)
  • Lockenhaus a Deutschkreuz (Rakousko)
  • Köszeg, Sárvár, Füzér, Nyirbátor, Nagyecsed (Maďarsko)
Výstava - Po stopách Alžběty Báthoryové - v Šuranech


Výstavu tvoří:

Fotokopie obrazu Alžběty Báthoryové (120 x 95 cm) a 38 komatexových desek o rozměrech 61 x 100 x 0,5 cm.
Každá z nich se věnuje jinému tématu, například:

  • Podoby Alžběty Báthoryové (Existuje několik obrazů - kdo a kdy je namaloval? Který z nich je nejvzácnější? A který je spojený se zločinem – s krádeží, již nevyřešil ani Interpol?)
  • Alžběta Báthoryová – Nevinná? Vinná? (Kdo jako první zapochyboval o Alžbětině vině? Mučila nebo léčila?)
  • Čachtické podzemí (V románu Joža Nižnánského „Čachtická paní“ se to podzemními chodbami jen hemžilo. Tyto chodby existují, vydržely několik století a dnes jsou velkou turistickou atrakcí.)
  • Falešní filmaři v Čachticích (Koncem června r. 1961 došlo v Čachticích k jedné zvláštní události – přijeli tři filmaři a v místním rozhlase nechali vyhlásit, že budou natáčet film o Alžbětě Báthoryové. Mnoho místních dostalo role, jenže… během natáčení v kameře chyběl film. Celá aféra měla soudní dohru.)
  • Hrad Lockenhaus (Dnes je to jeden z nejkrásnějších hradů v Rakousku. Kdysi patřil manželovi Alžběty Báthoryové. Čas od času na něm pobývala. Je zde zajímavý exponát – železná panna. Používala ji hraběnka Báthoryová?)
  • Hrad Ecsed (Nedobytný hrad uprostřed močálů, to bylo místo, kde Alžběta strávila dětství. Jak vypadal? Proč z něj zbylo jen pár kamenů?
  • Zikmund Báthory (Málokdo ví, že bratranec Alžběty Báthoryové je pochovaný v Praze v chrámu sv. Víta. Jaké peripetie osudu způsobily, že trávil poslední roky svého života v Čechách?)

... a mnohé další zajímavosti.


Jak výstava vznikla?

Autorka: „Když mi bylo jedenáct let, přečetla jsem si "Čachtickou paní" od Joža Nižnanského. O pár let později se mi dostala do rukou Krvavá hraběnka od Tomáše Bednaříka. Tahle knížka ve mně podnítila hlubší zájem o Alžbětu. Začalo mě zajímat, jak to s ní bylo doopravdy.

Čachtice a hrad jsem poprvé navštívila v roce 2003 a od té doby ještě mnohokrát. Tohle místo se stalo mojí srdeční záležitostí, přestože je od mého bydliště vzdálené víc než 300 km.

Lákalo mě poznat i další místa, spojená s osudem hraběnky Alžběty Báthoryové. Na pár let jsem měla o výlety postaráno.

Slovensko: Beckov, Bytča, Vranov nad Toplou, Čičva, Děvín
Rakousko: Lockenhaus, Deutschkreuz
Maďarsko: Köszeg, Sárvár, Buják, Ostřihom

Měla jsem tolik fotek a materiálů ze svých cest, že mě napadlo udělat z nich výstavu. Dala jsem se do díla a pár měsíců na to, v říjnu 2007, byla výstava k vidění v prostorách Městské knihovny Police nad Metují.

V roce 2008 jsem o letní dovolené zamířila do východního Maďarska, do Nagyecsedu a Nyirbátoru, což jsou místa spojená s Alžbětiným dětstvím. Podívala jsem se i na hrad Füzér, který rovněž patřil Báthoryovcům.

Rozšířila jsem výstavu o nové poznatky a v dubnu 2009 byla znovu k vidění v polické knihovně.

Neměla jsem další ambice svoji výstavu propagovat a nabízet, proto skončila doma pod postelí. Navíc, byla jsem si vědoma toho, že způsob zpracování – fotografie a texty lepené na papír, nejsou z grafického hlediska „to pravé ořechové“ :-)

Pak jsem si uvědomila, že je spousta lidí, které tohle téma zajímá a že tím nejlepším umístěním by bylo Čachtické muzeum. Kontaktovala jsem vedení, slovo dalo slovo a výstava "Po stopách Alžběty Báthoryové" putovala do Čachtic, kde byla k vidění v hlavní sezóně roku 2009.

V roce 2011 o výstavu projevilo zájem Městské muzeum Šurany (SK), v roce 2014 si ji zapůjčilo uničovské muzeum Šatlava.

V listopadu 2014 mě oslovili z Galerie Mlýny Nitra a projevili zájem o moji výstavu v rámci chystaného projektu o záhadách Slovenska. Nabídka mě samozřejmě velice potěšila. Bylo však jasné, že papírové plakáty nejsou dostačující a že výstavě je nutné dát novou, reprezentativní tvář.

Grafického zpracování výstavy se na mé požádání ujal Zdeněk Hovádek. (TOUTO CESTOU MU CHCI MOC A MOC PODĚKOVAT. Udělal veliký kus práce, a to nezištně.)

Galerie Mlýny v Nitře následně zařídila tisk na komatexové desky (panely).

Dne 16.2. 2016 se výstava „Po stopách Alžběty Báthoryové“ opět ukázala široké veřejnosti. Oděná do nového hávu, jako doplňková součást výstavy „Záhady Slovenska“, mohla potěšit všechny, kteří se zajímají o děsivý, fascinující, ale hlavně nesmrtelný příběh Čachtické paní.“



Autorka výstavy: Jitka Hrubá
Vznik výstavy podpořil: Zdeněk Hovádek (Ekofarma Dubno Kleny)
facebook.com/klenydubno



V původní papírové výstavě byly texty a fotky lepené na papír :-(

V původní papírové výstavě byly texty a fotky lepené na papír :-(



Současná výstava je vytištěna na komatexové desky :-)

Současná výstava je vytištěna na komatexové desky :-)



Ukázka instalace v Galerii Mlýny v Nitře.

Ukázka instalace v Galerii Mlýny v Nitře.



 
e-max.it: your social media marketing partner
„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde